Evil hunt 1 (hentai)

26. dubna 2017 v 10:32 | ay-chan |  Evil hunt hentai
Jmenuji se Reigen.
Žiji v době, ve které lidé a démoni žijí společně. Lidé nalezli způsob, jak démony donutit poslušnosti. Pomocí magie se démonům nasadili obojky a oni jsou dohodou vázáni k tomu,kdo jim obojek nasadil. Démon,co mi slouží se jmenuje Aliah. Toto jméno se v historii pojilo s bohem zla a nepravosti,kdo by však tušil,že tímto zlem může být dívka. Nalezl jsem ji kdysi na hřbitově. Lovil jsem jiného démona. Spatřil jsem ji se krčit v rohu jedné hrobky. Byla vyděšená, zmrzlá a zraněná. Nenámahala se prosit o milost ani se nepokusila utéct. Sledovala mně smutnýma očima. Nabýdl jsem jí,že jí pomohu,když mi bud sloužit. Přijala mou nabídku okamžitě,ale vyžádala si,abych po ní nikdy nechtěl ukázat její pravou podobu démona. Už to bude skoro pěl let od toho dne. Ani jednou neprojevila vzdor nebo nesouhlas. Po celou dobu mi slouží věrně a bezchybně. Je však tvrdohlavá a nebojí se říct, co si myslí. Občas je i otravná.
Dnes jsem ji celý den nechal v pevnosti,které říkám domov.
Jedná se o vojenskou pevnost. Armáda ji však již dávno opustila. Zrovna jsem se vrátil a sešel dolů do sklepení. Našel jsem Aliah v tréninkové místnosti. Uslyšela mé kroky po schodech a přišla mně uvítat. Hleděla na mě. "Neříkal jsem ti,aby jsi se oblékala do něčeho méně...odhalujícího?" řekl jsem jí chladně. Jen se usmála "Zatím nemám k dispozici lepší oblečení vhodné k tréninku, pane" z nějakého důvodu mi tak vždy říkala.
"Jsi tak otravná. Nechápu na,co tolik cvičíš. Jsi nesmrtelná- nikdy nezestárneš ani neztloustneš. Místo hloupostí,by jsi měla uklidit ten bordel nahoře" věděl jsem,že nenávidí jak bezcitně se k ní chovám. "Včera jste mi řekl,abych uklidila až v sobotu,ale jestli jste se rozmyslel uklidím hned, pane" její jemný hlas byl zvláštní. "Nespěchám...hlavně to ukliď" pronesl jsem a mávl rukou. "Samozřejmě. Oh...jste celý mokrý! Až teď je to vidět. Natsydnete!" vyběhla schody a začala mi sušit vlasy ručníkem,který měla u sebe "Musíte na sebe dávat pozor. Za pár dní bude rudý měsíc. Musíte zůstat zdravý jestli chcete zabránit zabíjení" usmívala se. "Já vím. Nejsem děcko" odbyl jsem ji. "Pojďte" vzala mou ruku a vedla mě pryč. Dotáhla mou maličkost až do koupelny.
"Co to děláš?" sledoval jsem ji podezíravě. "Sloužím..." řekla tiše. Pustila vodu,aby napustila vanu. Došla ke mě. Nervózně mi chytila okraj trička a přetáhla mi ho přes hlavu. "Tohle nemáš v popisu práce. Nemusíš mi dělat otroka...svléct se umím i sám" zamručel jsem.
Zarazila se "Jste zraněný....kde jste proboha byl? Měl jste mě vzít s sebou..." sledovala modřiny a šrábance na mém těle s hrůzou. Na démona byla vážně jemná a starostlivá. Namočila žíňku do teplé vody a nežně ji přikládala na moji kůži,aby smyla zaschlou krev. Ucikl jsem. "Omlouvám se,ale vyčistit to musíme..." v jejích očích jsem viděl bolest. "Ah...děláš si zbytečné starosti. Naše dohoda můj život chrání. Neumřu dokud budeš žít ty. Na démona jsi hrozně...hodná" rozcuchal jsem jí vlasy. "Pane...já..." zastavila se a zporozněla "Něco cítím" řekla vážně "Zdá se,že práve nepočká" odběhla mi pro čisté oblečení. Podala mi ho a sama se šla převléct. Sešli jsme se až venku.
Vypadala spokojeně. "Dnes bude legrace. Cítím toho démona až tady..." usmívala se nadšeně.
"Ty jsi neuvěřitelná. Přenes nás..." přikázal jsem jí. Teleportovat se umí téměř každý démon vyšší úrovně. Objevili jsme se v temném parku. Smích té zrůdy dolehl k mým uším okamžitě. Rozběhli jsme se tím směrem. Masakr....tolik těl jsem ještě neviděl.
Démon vypadal obyčejně. Jako běžný člověk. Jeho aura,ale nevěstila nic dobrého. Aliah si stoupla přede mě "Stůjte za mnou,prosím" upozrnila mě. "Heee? Pejsek chrání pána?" smál se jí démon. Neodpověděla. Uzamkla mě do bariéry. "Nedovolím ti ublížit mu" pronesla hrdě. Omezila se. Nemohla se hnout z místa,aby bariéra nezeslábla. Démon ji zažal mlátit vším, co měl. "Uhni! Zabije tě!" řval jsem na ni. Zuřil jsem. "Přikazuji ti...použít svou pravou podobu!" vydal jsem rozkaz. "To..nejde,pane..." nechávala ho dále jí ubližovat. "Je to můj rozkaz" řekl jsem vážněji. "Jak si přejete" hluboce se nadechl.a Kolem ní se objevila rudá záře. Země se začala hýbat. Světlo zmizelo. Byla jako temný anděl. Démon se od ní vzdálil "Máš být mrtvá!" vykřikl "Zabili tě...svrhli tě..." třásl se.
"Hah...jsem nesmrtelná. Zabít mě...když jsem byla ve své slabší formě...ubohé" její zranění zmizela. "Neporazíš je! Nebudeš vládnout" chtěl utéct. Ona se rozmáchla kosou,co se jí zjevila v rukách a démona usmrtila jedinou ranou. Jeho tělo se rozplynulo. Změnila se zpět. "Musíme jít...jestli mě někdo vycítil tak máme problém" teleportovala nás přímo do pevnosti. "Co jsi zač!?" vzdálil jsem se od ní. "Aliah, bohyně zla a nepravosti. Vyšší démon, vládce podsvětí po smrti našeho krále...sesazena,protože jsem odmítala obsadit zemi" udělala několik kroků k temnému rohu místnosti. "Ty...proč jsi mi nic neřekla? Celá léta jsi se skrývala...lhala mi" cítil jsem zrazený.
"Neměla jsem dost sil. Zraněná takovým způsobem...mimo moji zem..přišla jsem o svou moc na dlouhou dobu. Omlouvám se...neměla jsem tajit,kdo jsem,ale nemohla jsem se odhalit. Mysleli si,že jsem zemřela. Nemohla jsem vás ohrozit" její lítost mne zasáhla. "Na to jsem nepomyslel. Celé roky jsem se tě na nic neptal a nezajímal jsem o to. Měl jsem se tě zeptat než jsem ti nasadil ten obojek. Pojď sem" rozpřáhl jsem ruce od sebe "Aspoň jednou za pět let se k tobě můžu chovat líp,ale nic si od toho neslibuj". Úplně na mě skočila a přitulila se "Děkuji". "Vyléčila si tě všechna zranění? Jsi tak hloupá...mohl tě zabít,kdybych ti nepřikázal se proměnit. Nepřivedl jsem si tě domů,aby jsi se nechala zabít" vyčetl jsem jí.
"Nezlobte se. Nemohla jsem mu dovolit vám ublížit" stiskla mně pevněji,ale pak se odtáhla "Před tím jsem vás pořádně neošetřila" ukazovala prstem na koupelnu. "Já se na tvá zranění ptal dřív" zamračil jsem se. "Nic mi není. Starejte se o sebe...vaše tělo se nehojí tak rychle" proszovala si svoje. Opět mně odvlekla do koupelny a tentokrát se neostýchala. Oblečení ze mě málem strhala. Ošetřila všechny škrábance a modřin se zbavila svou mocí. "Aliah...proč jsi tak nervózní? Víš,že ti neublížím" pozoroval jsem její červenající se tváře. "Nejsem příliš zvyklá vidět muže bez oděvu jen...ve spodním prádle...přeci jen jsem dívka" byla démonem a přes to se cítila v rozpacích,když jsem nebyl oblečený. "Tak to,by bylo fér,kdyby jsi se svlékla také" škádlil jsem ji.
"Pokud se jedná o rozkaz tak asi nemám na výběr" bez odmlouvání se svlékla...měla jen kalhotky. Její ruce se snažili zabránit mým očím vidět vše. "Stydíš se?" ptal jsem se. "Ne" řekla bez zaváhání a ruce spustila podél těla. Měla odvahu a její oddanost a poslušnost mi přišly obdivuhodné.
Olízl jsem si rty...v podstatě jen využívám,že musí udělat to,co chci,ale nemůžu říct,že by mne nepřitahovala.
"Proč jsi tak daleko? Takhle mi moc nepomůžeš" užíval jsem si,že jsem ji mohl takhle trápit.
Natáhl jsem se a přitáhl si ji k sobě "Tvůj pán má nedostatek fyzického kontaktu...lidé mají jisté potřeby,víš?"
"Můj pane...upřednostnila,bych nejprve koupel" voda byla ještě dost teplá. Nebyly jsme pryč tak dlouho,aby vychladla.
Bez ostychu jsem si sundal i to poslední,co jsem na sobě měl.
Přešel jsem k vaně a sedl si do ní "Tak honem". Pomalými krůčky se dostala ke mě. Ostýchala se ale kalhotek se zbavila. Sedla si přede mě. Objal jsem ji kolem pasu a pořel jsem si hlavu o její rameno "Chci,aby jsi věděla,že nic necítím. Mrzí mě to,ale ne...tady jde spíš o fyzické potřeby. Jsi ochotná to pro mě udělat?"
"Samozřejmě. Pro vás udělám naprosto cokoli. Nemusíte projevovat žádné emoce" lehce otočila hlavu a políbila mne na tvář. Šokovalo mně to. Chytil jsem ji za bradu a díval se jí do očí "Dnes večer už nemluv...dělej pouze o co si řeknu. Tvůj úkol je potěšit mě" sděloval jsem jí její dnešní účel. Poslušně kývla. Hned na to jsem ji políbil. Byl jsem hrubý a vášnivý. Dlouho jsem se ženy nedotýkal. Tiše mi do rtů vzdychala. Než jsem se odtáhl tak jsme ji kousl do spodního rtu. Mé ruce vyjely po její kůži nahoru a začaly mačkat ta dokonalá prsa. Napjala se a ucukla ode mě. Zamračil jsem se "Proč se odtahuješ? Odpověz". "T-to bolí. Omlouvám se za neuposlechnutí rozkazu,ale má prsa jsou citlivá...zmáčkl jste je opravdu silně" přisunula se zpět. "Ah...dobře. Jestli tě bude ještě něco bolet tak mi řekni...jinak platí rozkaz o mlčení" tentokrát jsem se její měkké hrudi věnoval nežněji "Ale...občas ti způsobím bolest úmyslně" kousl jsem ji do krku. Cukla sebou,ale nehla se ode mě.
Vzdychala,když jsem jsi s ní hrál. Jedná má ruka se vydala níž- hladil jsem ji po stehně nejprve zvenku,ale brzy jsem začal hladit vnitřní stranu. Její hlas zněl krásně a eroticky. Vychutnával jsem si ten okamžik. Jako žena byla přitažlivá až příliš. Démoni měli vždy takovou okouzlující auru. Ruku na stehně jsem posunul výš. Zachvěla se. Posunul jsem ruku znovu,ale tentokrát dolů mezi stehna. Cítil jsem její nejistotu. Nevydržel jsem však čekat a dotkl jsem se jejího nejintimnějšího místa. Dráždil jsem ji nejprve jen lehce,ale pak jsem prsty zajel dovnitř. Vyjekla sladce. "Líbí se ti to?" septal jsem jí do ucha. Přikývla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama