Stop steppin' for a moment

25. ledna 2017 v 11:44 | ay-chan |  Please,not be too cold!
Aina se probudila do chladného rána. Rozhlédla se po pokoji. Morten u ní nebyl. Nechal jí však nádherné šaty.
Koukala na ně užasle. Vstala z postele,aby si šaty prohlédla z blízka. Zkoumala každý detail a jemnost látky.
Svlékla své šaty a odložila je stranou. Snažila dosáhnout dozadu na šněrování,aby si šaty stáhla. Morten nečekaně veš
el. Přiběhl k ní "Pomohu ti" utáhl šněrování. Její úzký pas v šatech vynikl. Ucítila na krku dotek kovu. Morten jí připl řetízek na krk "Ber to jako mé dary před svatbou. Přemýšlel jsem jak tě trochu potěšit" šeptal jí Morten do ucha. Aina se sn
ažila jeho šarmu nepodlehnout. Dýchala o něco rychleji. "Neboj se mě" zašeptal a prudce k sobě Ainu přitáhl za pas "Neublížím ti". "Já se nebojím. Mé emoce ovlivňují mé reakce" vymlouvala se. "Přívěsek na tvém krku nazývám jádrem severu. Svěřuji ti ho. Bude tě chránit,ale nesmíš nikdy dopustit,aby se ztratil. Moc zimy,by zmizela s ním" upozornil ji.
"Dám na něj pozor" slíbila.
"Snídaně je připravena. Dnes bude náročný den. Tak,by jsi se měla posilnit" zněl laskavě. "Dobrá. Neodmítnu snídani pokud posnídáš se mnou" pravila Aina naprosto vyrovnaně. "Mile rád" nabídl jí rámě. Chytila se ho "Pověz mi...proč jsi souhlasil se svatbou,když emoce pro tebe nemají význam?"
"To jsem nikdy neřekl. Jsou zbytečné. Kvůli nim svoji sílu nezvládáš. Občas si,ale říkám jaké to je...cítit. Přemýšlím nad emocemi a hledám je v sobě. Nic jsem nenašel" vysvětlil Morten.
"Pomohu ti hledat. Emoce nejsou v mysli. Jsou v srdci. Není složité je naleznout,ale skrýt. Ovládat je a maskovat je složitější mnohem než je v sobě objevit. Nejtěžší je je projevit,vyjádřit. Matka zuřila,když jsem jí poprvé řekla,že ji mám ráda. Od té doby mám strach o svých citech mluvit" Aina mu radila,ale i o sobě mnoho prozradila. Morten ji zaujatě poslouchal a do paměti si zapisoval každičké její slovo. V jídlením sále jí odsunul židli a poté přisunul,když se posadila. Sám usedl na druhou stranu stolu. Jeho oči jiskřily.
Viděl v Aině víc než jeho nastávající ženu. Viděl její eleganci a bystrou mysl. Viděl jak emoce dávají šarm všemu,co dělala.
Začal pociťovat horko na hrudi a zrychlený tep. Zahnal ten pocit a uzamkl jej v ledu své duše. "Mortene...zase jsi své emoce odmítl. Vypadal jsi šťastně a pak najednou..." Aina z toho byla smutná. "Nemohu si dovolit své emoce propustit tak snadno i když ani nevěřím je mám" mávl nad tím rukou. "Projevit své emoce není nic špatného" Aina se postavil. Morten také vstal a šel k ní "Pokud jsou všechny ženy takové jako ty pak jsem ztracen,ale já vím,že jsi jediná taková" zastavil se až u ní "A to mě neuvěřitelně láká ke spoustě věcí...držím se,abych ti neublížil" přisál se na její rty s hněvem,vášní a bouří v jeho srdci. Poté ji pustil "Važ svých slov. Mám i tě vzít. Nechci tě zranit".
Dívala se mu do očí a rozpaky se jí motala hlava. Aina byla zmatená jeho reakcí "Ublížit mi? Protože jsem z části člověk? Kvůli daru lidskosti? Jak,by jsi mi mohl ublížit?" nerozuměla tomu.
"Přesně tak. Jsi člověk s magickou mocí. Tvá lidskost je slabina i dar. Mohu tě i zabít. Žena jako ty...by měla být střežena jako ten nejdražší špěrk a nejkřehčí porcelán...ledový krystalek" umlčel ji. Padla mu do náruče "Žena jako já potřebuje více než být střežena. Potřebuji teplo,jídlo a odpočinek,ale i lásku" .
"Lásku? Té se nedočkáš od krále zimy. Mohu ti splnit cokoli,ale city jsou to jediné,co ti nemohu dát jenom tak"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama