Míříme dál 2

21. listopadu 2016 v 11:33 | ay-chan |  Gajevy
"Ano. Vážně tě miluju,Levy" Gajeel ji tím úplně odzbrojil. Její obličej zčervenal naprosto celý. Gajeel si ji přitáhne k sobě "Prcku...jsi jako rajče". On je a bude citlivý jeho vlastním způsobem jinak,by to nebyl Gajeel.
"Nech toho...to,že tě mám ráda ještě neznamená,že jsem ti všechno dokázala odpustit.Nebo ti mám snad připomenout,co všechno jsi provedl?"
"Nemusíš mi nic připomínat. Absolutně nemusíš,protože já sám nemám v plánu si to odpustit,ale..." povalí ji do postele a obkročmo si nad ni sedne. Ruce zapře vedle její hlavy "...můžeme to přeci změnit tím,co bude. Ublížil jsem ti a pak se zamiloval. Toužím po tobě,Levy" Gajeelův hlas se ztišil na šepot se sladkým tónem "Chci tě". S těmi slovy začal líbat její krk více než vášnivě nebo chtivě. "N-ne...Gajeele...baka...dost" Levy se ho pokouší odstrčit jenže marně. Silou proti němu nemá šanci. Chvěje se kvůli němu a srdce jí buší zběsile.
"Jsi rozpálená...čím víc to chceš...tím silnější je tvoje vůně" pošeptá jí Gajeel a něžně jí zkousne ušní lalůček čímž donutí Levy k tichému zasténání. "Gajeele...stačí...no tak!" snaží se ho Levy stále zastavit. "Levy" podívá se jí Gajeel do očí "Vím,že spěchám. Jenže tě fakt děsně moc chci. Budu opatrnej a nebudu ti dělat žádný značky a tak. Slibuju...dovol mi to,Levy..." Gajeel velmi pečlivě volil slova. "T-tak dobře,a-a,le nebudeš...si mě-mě prohlížet!" těmito slovy se Levy odsoudila. "Levy..." řekne Gajeel naposledy a přisaje se na její rty. Jeho nenechavé ruce se již zbavují šatů. Všechno jejich oblečení skončí neznámo kde. Prohlíží si ji jen pár vteřin než ji opět políbí. "Ga-gajeel..." vzdychne mu Levy do rtů. I ona si stihla prohlédnout jeho tělo...
Gajeel se po jejím těle rty posouvá domů a nutí ji tím sladce vzdychat. Zastaví se až úplně dole "Gajeele...t-tam ne..." Levy se ho snaží zastavit. "Neslyším tě...musíš mluvit nahlas" usměje se. Levy ucítí dotek jeho rtů a zasténá hasitěji.
Gajeel si s ní však nehraje dlouho. Je netrpělivý.
Vytýhne se zase nahoru a podívá se do očí. "Ga-ga-gajeele...tohle...j-je mo-moje po-" koktá Levy. "Poprvé?" dkončí Gajeel větu a ona přikývne. "Neublížím ti...vím,co mám dělat" snaží se ji Gajeel uklidnit. "Ale..." Levy se opravdu stydí. "Miluju tě..." políbí ji. Hladí ji po celém těle. Levy se chvěje a vzdychá do jeho rtů. "Jdu na to...Levy" řekne Gajeel tiše. Levy ho obejme kolem krku a zavře oči když pocítí jeho první příraz "B-bolí to". "Neboj se...to přejde. Poprvé prostě bolí,ale ne dlouho" ujistí ji Gajeel. Říkal pravdu. Po několika přírazech bolest zmizela a Levy začně vzdychat docela nahlas
"Gajeele~! U-už nemůžu~!"
Gejeel ji,ale neposlouchá.Líbá její krk a tím ji dohání k šílenství. Ví přesně,proč by chtělaa,aby přestal,ale to on chce. Chce,aby se udělala a to se mi také za chvíli splnilo. "Levy...jsi nádherná" zašeptá jí do ucha. Ona se však nezmůže ani na slovo. "Budu...Levy" oznámí jí. "Na ni? (cože?)" vyjekne Levy "N-ne...Gajeele...t-to nemůžeš!"
"Klid...na poprvý je to v pohodě" zašeptá a pak se i přes protesty udělá do ní. "Promiň,Levy. Nemohl jsem odolat"
"Baka!" schová si obličej Levy pod polštář. Gajeel si ji,ale vezme do náruče "Půjdeme se umýt" usměje se na ni a nese ji pryč z pokoje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám mé povídky?

Ano
Ne
Trochu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama