Náš směr

4. května 2016 v 19:19 | ay-chan |  Gajevy
Ráno nastalo. Paprsky dopadaly do pokoje. Knihy v té záři vypadjí magicky. Gajeel otevře oči a k jeho překvapení je u něj Levy blíže než byla večer. Pohne se a zjistí,že ho stále drží za ruku. Jeho pohyb ji proudí "Gajeele? Dobré ráno".
"Dobré" sleduje ji. Přijde mu rozkošná. "Co noha?" optá se jí starostlivě. "Jsem v pohodě. Um...měli,bychom jít. Vždy,když mám zpoždění tak mi Jet a Droy chodí naproti. Špatně,by se to vysvětlovalo..."
"Jasně prcku. Rozumím tomu" pustí její ruku. "Počkám venku. Převlékni se" udělá Gajeel první krok a pak ucítí něco podivného. Levy se přikrčí "Už zase"
"Cože? Levy,co se děje?"
Levy k němu zvedne pohled "Já nevím,ale děsím se toho. Můžeš tu zůstat jen se nesmíš dívat". "Nebudu...stejně nejsem na prcky" ušklíbne se a otočí. Do hlavy ho trefí polštář "Blbej Gajeele!" "Neber si to tak. Jen tě škádlím" Gajeelův úšklebek však nezmizel. Levy převlékání netrvá moc dlouho "Stejně jsi blbec" usměje se na něj. "No jo. Tak už jdeme než si pro tebe ti dva přijdou. Jsou moc hluční".
K jejich smůle již Jet a Droy čekají před Fairy Hills. "Kruci" šeptne Gajeel. Jet a Droy je hned zavalí otázkami a jinými zdroji hluku,což Gajeela dohání k šílenství. "Mlčte už!" zvýší Levy hlas "Včera jsem si zranila kontník a jako poděkování,že mě odnesl až sem jsem ho tu nechala. Vy dva zbytečně vyvádíte" snaží se je uklidnit. "Nic jsem jí neudělal pitomci. Nepotřebuju hned vyletět z těchu...sotva jsem se přidal" odbyl to celé Gajeel a rozešel se do cechu bez nich.
"Ga-gajeele" zakoktá se Droy "Děkuji,že jsi o Levy postaral" a Jet se k němu hned přidal "Jo...díky". Jenom Levy z toho celého přepadla podivná rozpačitost. "Co je,Prcku? Pořád to bolí? Jestli chceš tak tě ponesu" dřepne si k ní. "Gajeele...n-ne to je v pohodě....já to zvládnu..." zrudne. "Je to v pohodě. Neměla,by jsi si ten kotník moc namáhat". Raději se s ním nebude hádat a vleze mu tedy na záda. Opět ji chytne pod zadečkem a ona jen skryje rudý oličej v jeho vlasech. Jet a Droy málem zešílí žárlivostí,ale na Gajeela si nic nedovolí.
Udivené výrazy všech v cechu čemusi nasvědčují a Lucy si o tom stihla udělat svůj obrázek. Mira je zase ráda,že se ti dva usmířili. "Gajeele! Vyzívám tě na chlastací souboj!" zařve Cana na celý cech. Sice mu to přijde jako nesmysl,ale pitím nepohrdne "Platí. Netuším proč,ale rád přijmu tvou výzvu" sedne si k ní. Levy to jen zarmouceně sleduje. Po dvaceti půlitrech to vypadá,že Cana zase vyhraje. Gajeel vytáhne jeden hřebík ze stolu a sní ho. Hned je plný energie a může pít dál. Nikdo si toho nevšiml. Oba odpadnou naráz! "Remíza!" zvolá Macao. To je poprvé,co došlo při pití k remíze. "Gajeele..." sedne si k němu Levy tak,aby se mu dívala do očí,ale Gajeel vidí víc než,by správně měl. "Um...růžové proužky" zašeptá Gajeel. Celá rudá si Levy skryje kalhoty a pak mu začne pomáhat na nohy. "Odvedu ho dřív než usne" upozorní modrovlasá dívka okolí.
Táhne toho ptomce zpět do Fairy Hills. Povalí ho do postele "Blbej Gajeele" dojde mu pro vodu. "Gajeele" on uslyší známí hlas a otevře oči. "Prcku? Proč jsme tady?" přijme od ní sklenici vody. "Přehnal jsi to s pitím idiote. Ještě nebyl ani oběd a ty jsi se musel zřídit" vynadá mu.
"Promiň mi. Už to nikdy neudělám" upije ze sklenky. "Levy...já um...omlouvám se už jsem je zase viděl" omluví se za nehodu s kalhotkami. "Gajeele....nech to být"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama