Pirate's Secret

29. dubna 2016 v 19:10 | ay-chan |  Pirate's Secret
Byl to krásně klidný den,dokud u břehů nezakotvila známá pirátská loď.
Já jsem byl pověřen kontrolou lodi. K lodi jsem se dostal až při západu slunce. K mému překvapení na lodi stála jen jediná žena s houslemi a podle vzhledu je ona kapitánem. Nelíbí se mi,že posádku nikde nevidím. Ona přiloží smyčec k houslím. Slunce pomalu mizí. Zazní první tóny. ( https://www.youtube.com/watch?v=WlTspWZOIdA ).

Roztančí se s hudbou po palubě. Na nebi mohu patřit první hvězdy,které září jako nikdy. S přibývající tmou si všímám,že kolem ní také něco narušuje temnotu noci. Sluníčko zapadne za obzor a světlo dotane lidský tvar. Posádka se našla. Duchové mne vytáhnou na palubu. Její oči se střetnou s mými...ona věděla...
Skončím uprostřed toho všeho a ona tančí kolem mé maličkosti. Jsem přeci voják a velitel stráží...musím je zastavit,ale mé nohy se nechtějí pohnout a mé oči se snaží udržet kontakt s těmi jejími. Oči modro-zelené...její oči jsou oceánem,ve kterém se chci utopit.(Když se obrázek přiblíží je to jasně vidět) Na rtech se jí rozlije úsměv. Můj první dojem byl,že je chladná,ale nyní jasně vidím svůj omyl.
Housle zaznějí naposledy.
"Vítej na palubě,Vojáčku" odloží žena housle. Nevím,co jí říct. "Já jsem Mariot. Bylo,by slušné mi říci své jméno...jsi na mé lodi" její hlas je nádherný.
"Jmenuji se Keegan" odpovím jasně a zřetelně. Mariot udělá několik kroků a skončí u mě. Je menší než jsem si myslel....o hlavu než já. "Ty se nebojíš...pak tedy" otočí se na muže " Vyplouváme!!"
"C-cože!? Já se musím vrátit!" zaprotestuji. "Keegane,ty mi asi nerozumíš. Řekla jsem vyplouváme...my znamená my. S ránem chlapi zase zmizí. Už roky hledám někoho schopného. Mezi piráty hledat nemohu a věř,že tě vezmu na lepší místo" položí mi ruku na hrudník "Přeci nenecháš dámu samotnou. Nemám daleko od šílenství...prosím".
Ona ví,jak na muže "Dobrá,ale co za to?"
"Všechny poklady na půl a má loď je i tvou...a také můžeš dostat mě" to poslední úplně zašeptala.
A tak jsem se já,Keegan, stal pirátem! Já vím...vypadám děsivě. Stal jsem se úplně jiným člověkem,ale nyní zpět k příběhu.
"Tebe?" sjedu ji pohledem. Není k zahození. "A-ano...mě" její náhlá rozpačitost se mi moc líbí. "To zní celkem dobře,ale nejprve mi vysvětli,co se tu děje".
"Oh! Já zapomněla...moje posádka je prokletá. Už dávno jsou mrtví,pro mě ne,ale jejich duše musí zůstat na lodi. Dokud budu živá tak nemohu být nikým zastoupena. Kletba je nití mi doživotně sloužit. Jsou tu jen v noci...mé housle je přivolávají. Mým trestem je samota...kdysi jsme na jedné výpravě narazili na Boha všech moří a urazili ho. Poseidon na nás seslal svůj hněv v této podobě nekonečného bloudění a osamění"
"Aha...to je divné až děsivé,ale chápu. Zůstanu pod jednou podmínkou" usměji se "Budu spát tam,kde ty".
Zrudne "Jsi si jistý? To je trošku..."
Nejprve byla tak sebejistá a nyní je...no sladce stydlivá. "Jsem naprosto jistý. Jsem host takže nebudu spát na zemi nebo v zavěšené síti. Navíc tvá slova zněla jasně...mohu tě mít". Hlasy pobouřené posádky dolehly k mím uším. Jsem drzoun.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

:D Čtete to vůbec?

Jasně,že jo! 100% (3)
Někdy 0% (0)
Kdo,by tohle sakra četl?? 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama