Step number? Two.

22. března 2016 v 8:48 | ay-chan |  Please,not be too cold!
Na první pohled tu není jediná živá duše. Hostina je však bohatá.
Aina se smutně podívala na jídlo...kolik zvířat kvůli tomu zemřelo? Proběhla jí hlavou myšlenka,ale jídlem nechtěla plýtvat tak se do něj pustila. Po tváři jí sjela slza a proměnila se na maličký kousek ledu těsně před dopadem.
"Co se děje?" optal se jí Morten.
"To nic. Jen jsem se zamyslela. Můžeme se klidně dál věnovat jídlu..." upírala svůj pohled do krystalového talíře. V paláci chladno nebylo. Okna z ledu nepropuštěla vítr a brána byla též neprodyšně uzavřena.
V krbu plál oheň.
Leodvá královna upozornila Mortena na největší slabinu její dcery-dar lidskosti. Mohla,by onemocnět stejně tak jako kdokoli jiný.
Morten na to varování dbal.
Dovolil si pro ni přichystat i lidskou postel...jeho srdce na okamžik zaplálo.
"Pokud tě něco trápí,vyslechnu tě" v jeho hlase nebyl moc znát cit,ale byl tam.
"Jsem v pořádku...jen trochu unavená" odvětila mu s úsměvem.
"Hned jak aspon něco sníš tak tě zavedu do tvého pokoje" bez dalších zbytečných slov se dal Morten do jídla.
Po jídle ji podle zavedl do pokoje.
Pokoj zářivě bílé barvy.
"Odpočívej...dobrou noc" pronesl Morten a chtěl odejít.
"Počkej! Zůstaň tu chvíli...sama se necítím dobře. Nevadilo,by ti tu se mnou být?"
"Jistě,že nevadilo. Počkám tu. Jen...převlékni se. V šatech spát nemůžeš" otočil se.
"Ano" zrudla a rychle se převlékla do něčeho lepšího.
Pak si lehla a zakrylila se "D-dobrý"
Morten se otočil zpět a sedl si na kraj postele. Lehl si,když ucítil tahání za rukáv.
"Jsi odvážná...ležíš vedle mě,jakoby nic"
"Já...mám z tebe dobrý pocit. Nebojím se" usmála se Aina.
"Spi...máš za sebou dlouhou cestu" více ji přikryl-až ke krku.
"Dobrou noc" zašeptala než usnula.
Morten ji pozorval. Sem tam se letmo dotkl jejích vlasů nebo tváře.
Zajímalo ho jetli je i zbytek jejího těla tak hebký na dotek. Jeho oči se zaměřily na pootevřené rty. Byl jimi hypnotizován. Ne! Zaznělo mu v hlavě.
Odtáhl se o kousek a zavřel oči,které se mu opět otevřely,když ucítil její tělo blíže. Přitulila se k němu. Objal ji. Poté se znovu snažil usnout.
Poprvé cítil podivné zrychlení tepu. Žádná mu nikdy nedala takový pocit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám mé povídky?

Ano
Ne
Trochu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama