Anděl z temnot 2

13. ledna 2016 v 10:36 | ay-chan |  Andělé mohou být majetničtí
**Časový posun-den odjezdu**
Nadšení se ve mně během těch dní nastřádalo a já nemám daleko od výbuchu štěstím.
Už nás nahánějí do autobusu. Musíme si sedat podle pokojů,aby by l přehled. Posadím se dozadu a během chvilky už mám svého souseda. Usměje se "Ahoj" jednoduše pozdraví.
"A-ahoj" sekl se mi maličko hlas. Znovu promluví "Dlouho jsme spoli nemluvili. Aspoň si budeme mít o čem povídat po cestě. "
Během jeho slov jsem postřehl,že dnes má kulička v jazyku barvu zelenou...je v dobré náladě.
"Pravda..." přikývnu "Jenže já nevím,co bych řekl...nemám nic zajímavého"
Jeho rty se zvlní do úsměvu "Určitě se něco najde. Jimmy"
Udiveně sleduji jeho tvář "Ty jsi si zapamatoval moje jméno? Kyle..."
Nejprve to očividně nechápal.
"No,abych to vysvětlil...moje jméno si hodně lidí plete" řekl jsem raději.
Zasmál se. "Bože,tak toto jsem ještě neslyšel. Jak může bejt někdo tak blbej?" znovu smích. Zrudl jsem a odvrátil tvář k oknu "Zase tak vtipný to nebylo"
Koukne na mně "Nezlob se. Ale ještě jsem nezažil někoho tak pitomého,aby popletl jméno"
**později odpoledne 17:00**
"Brzo bude večer" konstatuji "Chceš půjčit polšář? Mám dva" dodám. "Jo. Já ten svůj zapomněl"
Podám mu měkkoučký polštář. "Dík" kývne a hned si polštář šoupne za hlavu. Venku se vytvořila mlha. V jednu chvíli mi přišlo,že tam někdo stojí a lekl jsem se. "Co je?" Kyle se prostě musel zeptat.
"To nic...jsem lekavý a měl jsem pocit,že tam někdo stál" přiznám mu. "Nemusíš se bát. Já tě nenechám sežrat žádnou příšerou" sice si jenom dělal srandu,ale mně to zahřálo u srdce.
Svůj polštář si opru o stěnu a o okno,abych se mohl opírat. Poaličku se všichni uklidnili. Hluk kolem ustal. Blížíce se večer večer uspal první lidi. Také nemám daleko od usnutí. Chodívám brzy spát,protože o víkendech pracuji. Prachy se hodí. Kyle si toho všiml "Chce se ti spát co?"
"Jo...obvykle chodím spát brzy..." mluvím tiše. "Tak spi..." zhasne světýlko nad námi. Vytáhne z batohu deku a hodí ji přes oba. "Dobrou...jo a opřu se o tebe" opře si hlavu o moje rameno. To je vůl!! Jak mám asi spát!!?? Nakonec se mi usnout podařilo. Proč musí být to místo tak daleko?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama